Sníh na horách taje rychleji. Důsledky už vidíme po celé republice

Sníh na horách není samozřejmostí. Zimní sezóna se výrazně zkrátila a změna se netýká jen vyšších poloh. Statistiky posledních let neúprosně zaznamenávají stále vyšší počty dní s teplotami nad nulou napříč celou republikou. Místo sněhu přichází déšť a sněhové srážky nezřídka rychle odtají.

Když porovnáme průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou v obdobích 1961–70 a 2011–20, přišli jsme o celou polovinu dní s bílou nadílkou. O dvě třetiny ubylo dnů, kdy jsme mohli vytáhnout běžky, protože sněhová vrstva dosahovala alespoň deseti centimetrů. Zatímco v nížinách nesněží vůbec, nebo se sníh udrží jen několik dní, sníh na horách nastupuje později, roztaje i několikrát za sezónu a v březnu jej najdeme už jen na hřebenech.

Místo té ladovské se prototypem české zimy stává zima 2023/24: tehdy spadlo sice o 66 % více srážek než v dlouhodobém průměru let 1961–2000, ale podíl těch sněhových dosáhl jen 70 % obvyklého množství.

Sníh: vodní banka i peřina, která chrání

Sníh v krajině neplní jen estetickou a volnočasovou roli. Je to sofistikovaná zásobárna vody. Během zimy ukládá srážky ve formě sněhu a postupně je uvolňuje během jarního tání. Když sníh chybí, voda odtéká příliš rychle. Zimní deště a brzké jarní tání neumožní vodě dostatečně se vsakovat do půdy a doplnit tak podzemní vody. Výsledkem jsou jarní povodně následované suchy. Aktuální stav spodních vod a sucho nejen v ČR monitoruje od roku 2012 vědecký projekt InterSucho, kde najdete názorné mapy a grafy se statistikami, například v on-line publikaci Podnebí, počasí a zemědělství.

Sníh jednoduše funguje jako přírodní „vodní rezervoár“ – bez něj krajině chybí cenné zásoby vody.

Zemědělce potěší sníh na horách i v nížinách

Sněhové srážky mají přímý vliv na výnosy: sníh vytváří izolační vrstvu, která chrání zimující plodiny před holomrazy a výkyvy teplot, které by jinak spící rostliny poškodily. Bílá nadílka tedy potěší i pěstitele v nížinách. Ne nadarmo se říká: „Únor bílý, pole sílí.“

Nedostatek sněhu v horských oblastech znamená nižší zásobu vody pro start vegetační sezóny, kdy se rostliny probouzí a potřebují závlahu nejvíce. Nedostatek přirozené vláhy se promítne buď do výnosů, nebo do nákladů.

Zrádné klima: mrazy v době plné vegetace

Slunce, teplo a brzký nástup jara působí na člověka nadějně, ale nesou s sebou velké riziko pozdních mrazů. Už naši předkové varovali před chladnými květnovými dny. Pankrác, Servác a Bonifác ovšem v minulých dobách tolik nezmohli, protože vegetace nebývala v tak pokročilé fázi růstu. Rychlé jarní oteplení ale dělá z rozmaru počasí polibek smrti: ledoví muži poškozují nebo i zcela ničí nakvetlé stromy a zárodky plodů i ozimy na polích. Přesně to se stalo v roce 2024, kdy advekční (lidově „průvanové“) mrazy tvrdě zasáhly české ovocnářství. Kromě jabloní, švestek, ořešáků a vinic poškodily i vysokovýnosové ozimy: pšenici, ječmen, žito a řepku.

Pro ekonomiku a sport je sníh na horách zásadní

Úbytek sněhu má ale i ekonomické a komunitní dopady na lyžařské oblasti, které jsou na sněhu závislé. V současnosti stále více spoléhají na technický, tedy umělý, sníh. Jeho výroba ale stojí hodně energie a vody, což pochopitelně zatěžuje životní prostředí.

Pro horské obce a podniky ale představuje zkracující se zimní sezóna finanční riziko, protože na ní závisí provoz podniků i obživa místních. Tento trend nutí horské regiony přemýšlet o alternativních turistických produktech nebo sezónních aktivitách.

Například Krkonošský národní park postavil Stezku korunami stromů či kompletně zrenovoval Muzeum Krkonoš, Jeseníky se soustředí na wellness turistiku a trasy pro cyklisty. Pohraniční horské oblasti se tak snaží zabránit úbytku pracovních příležitostí a odchodu obyvatel za prací jinam.

Výhled do budoucna: mírné zimy a změna krajinného rázu

Podle klimatických modelů se očekává, že pod 600 m nad mořem bude sníh během zimních měsíců stále vzácnější. Sníh napadne spíše výjimečně a na kratší dobu, než jsme byli zvyklí doposud.

Jak se vyrovnat s úbytkem stabilního přísunu vody

Změna klimatu a úbytek sněhu ovlivňují život v krajině, zemědělství, ekonomiku i fungování ekosystémů. Jak nahradit chybějící sníh na horách i v nížinách? V teoretické oblasti jsme víceméně připraveni, i česká legislativa umožňuje mnohé. Nyní jde „jen“ o to proměnit teorii v praxi. Stojí před námi mnohé výzvy:

• Intenzivnější zadržování vody v krajině: například obnova mokřadů, tůní a jezírek, zalesňování a terénní úpravy, které podporují vsakování vody.
• Adaptace zemědělských postupů: typicky zvyšování obsahu organické hmoty, mulčování, ochrana proti erozi, efektivnější hospodaření s vodou.
• Krajinné plánování s ohledem na klimatickou změnu: nezastavovat území klíčová pro vsakování vody či v záplavových oblastech, obnova zelených ploch a stromořadí či podpora druhově pestřejších porostů.
• Lepší využití přečištěných odpadních vod z ČOV k zavlažování pěstebních i okrasných ploch, chlazení v průmyslu či jako šedé vody v domácnostech.

Nejsme jedinou zemí, která se učí hospodařit s vodou. Oproti jiným ale máme obrovskou výhodu. Jsme prameništěm Evropy. Teď jde o to, aby nám voda neprotékala mezi prsty.