Jan Jiskra: Domovní čistírna odpadních vod malým obcím sluší

Čistírna odpadních vod: to je naše téma. Jak to vypadalo s odpadními vodami ve Starkoči, která má dnes zhruba 200 obyvatel, v době, kdy jste se stal starostou?

V lepším případě to končilo na poli, v horším na zahrádce u sousedů. Je to samozřejmě odpovědnost konkrétních lidí, ale taky obce, a tak jsem si řekl, že by s tím obec měla něco udělat. Shodou okolností jsem byl v té době na dovolené v Rakousku, kde jsem viděl, jak funguje takový penzion s malou čistírnou. Říkal jsem si, proč by to nešlo u nás? To se psal rok 2013, možná 2014, a my začali uvažovat, že bychom systém domovních čistíren odpadních vod zřídili i u nás. Sbírali jsme informace. V roce 2016, kdy jsme na to byli už docela připraveni a věděli jsme, proč chceme právě tento systém, přišla z ministerstva první výzva a my podali žádost o dotaci. A povedlo se. V roce 2018 jsme namontovali první domácí čistírnu odpadních vod v soustavě decentrálního čištění obce.

Žádnou alternativu k tomuto systému jste nezvažovali?

Samozřejmě jsme zvažovali i jiné řešení. Nechal jsem si tenkrát udělat studii na klasickou kanalizaci, ale ta se už tehdy pohybovala v desítkách milionů a to bylo příliš.

Musel jste lidi přemlouvat, aby do domácích čistíren, v profesní hantýrce decentrálu, šli?

Byl jsem až překvapen, že to většina lidí vzala. Já jsem ve Starkoči zavedl takzvané veřejné schůze, fungovaly vedle pravidelných zastupitelstev, na která ale nikdo moc nepřišel. Veřejné schůze jsme dělali jednou nebo dvakrát za rok, lidi na ně docela chodili, zajímaly je novinky. Tam jsem je obeznámil s tím, jak decentrál funguje. Samozřejmě se vyskytli i takoví, kteří řekli, že o tohle nemají zájem, že do toho nepůjdou. Pro bylo při tom prvním pokusu zhruba 40 procent nemovitostí v obci. Říkal jsem si, není to moc, ale není to zas tak špatné. A tak jsme se pustili do díla. Měli jsme štěstí na výběr dodavatele, a to jak technologií, tak zemních prací.

Co ti, kteří do toho nešli? Pracoval jste s nimi nějak?

Snažil jsem se je instruovat, že oni sami jsou zodpovědní za svoje odpadní vody a že to je potřeba do budoucna řešit. Nikoho jsem nenutil, ale stalo se, že do roka a půl jsem nasbíral dalších dvacet zájemců. Udělali jsme tedy druhou etapu. Dnes máme tímto decentrálním způsobem odkanalizováno šedesát domů, přičemž obec má zhruba stovku nemovitostí. Připočteme-li k tomu deset domů, které už měly z minulosti individuální čističku, dá se říct, že dnes máme zhruba sedmdesát pět procent domů odkanalizováno. Paradoxní bylo, že ti, kteří na té první schůzi o to neměli zájem a chtěli klasickou kanalizaci, přišli do druhé vlny a řekli: hele, ono to funguje, my bychom do toho šli taky.

Co je přesvědčilo?

Přesvědčila je ekonomika. Pořizovací cena decentrálu je oproti klasické kanalizaci třetinová a za následný servis lidi zaplatí daleko méně, než kolik by je stálo klasické stočné.

Jak vám vycházela pořizovací cena decentrálu v konkrétních číslech?

Kalkulace na centrální kanalizaci vycházela v letech 2015, 2016 na 23 milionů korun. Decentrál jsme v roce 2018 pořídili za osm milionů, z toho šest milionů pokryla dotace. Dodal bych, že decentrál je vhodný pro malé obce, maximálně do tří set, čtyř set obyvatel, a musí tam být předpoklad, že to obec bude udržovat. Stejně jak by udržovala klasickou čistírnu odpadních vod, musí udržovat i tuto. Je potřeba na to zaměstnat člověka, který dělá servis. Lidi si to platí. Tříčlennou rodinu to u nás vyjde na necelé tři tisíce korun bez daně za rok.

Co obnáší servis?

Provádí se třikrát až čtyřikrát ročně. Vyčistí se filtry a celá čistírna, zkontroluje tlak dmychadla, jednou za rok se čistírna odkaluje.

Vlastní instalace domovních čistíren odpadních vod proběhla ve Starkoči hladce?

Díky velmi dobrému výběru realizačních firem ano. Samozřejmě že nějaké drobnosti se najdou vždycky. Někteří lidi byli rozmrzelí z toho, že jim tam pošlapali, přejeli nebo rozbagrovali záhon, ale závažné problémy se nevyskytly. Důležité bylo, že šéf toho týmu přišel na každou tu zahrádku a každé babičce vysvětlil, kudy bude jezdit auto a jak to celé proběhne. Takovým přístupem se dá předejít různým problémům.

Co se dál děje s vodou přečištěnou přes decentrál?

Buď může jít do vsaku, nebo může jít do vodoteče, pokud tam je nějaký potůček nebo rybník, anebo se může akumulovat s následným rozstřikem. Právě tohle řešení jsem lidem radil. Čirá přečištěná voda vám teče do nádrže a vy s ní můžete zalévat trávu nebo okrasnou zahradu. Považuji to za další benefit tohoto systému, protože zalévat dnes v našich zeměpisných šířkách pitnou vodou považuji za luxus.

Jak s odstupem času hodnotíte to, že jste se při řešení problému odpadních vod v obci rozhodli právě pro decentrál?

Hodnotím to pozitivně. Se systémem jsme spokojení. A doporučuji ho i jiným malým obcím.

Daly už některé z nich na vaše doporučení?

Daly. Jenom na Kutnohorsku je jich třináct.

Například?

Třebonín, Pertoltice, Sázava místní část, Kácov místní část, Miskovice u Kutné Hory… Čistírna odpadních vod, respektive decentrál, prostě malým obcím sluší.